Velikonoční setkání 2017

Evropská identita

Ve dnech 12.-17. dubna 2017 se v klášteře Niederaltaich v Dolním Bavorsku konalo Velikonoční setkání Junge Atkion „Politický vzdělávací týden“. Pětačtyřicet mladých lidí z Německa, Česka a Slovenska se zabývalo tématem „Kdo jsme a když ano, jak moc?“ Evropská identita ve změně“. Peter Hospodár, který se účastnil poprvé, zde popisuje své dojmy.  

Protože jsem dříve Junge Aktion neznal, byl jsem před Velikonočním setkáním plný očekávání. Poněvadž jsem se vždy zajímal o aktuální temata ve společnosti, nebylo nijak těžké tuto nabídku přijmout. Za přitažlivou jsem také považoval zvláštní atmosféru kláštera, abych tak společně s jinými lidmi oslavil největší svátek křesťanstva daleko od ruchů velkoměst.

Program nabízel celou řadu pestrých společenských aktivit. Těžištěm bylo samozřejmě téma „evropská identita“, jíž jsme se zabývali z mnoha různých pohledů. Při přednášce bývalého europoslance a předsedy Sudetoněmeckého krajského sdružení Bernda Posselta jsme se kupříkladu mohli díky jeho vzpomínkám dozvědět, jak on, jakožto syn vyhnaného sudetského Němce, pro vizi evropské vlasti na konci 20. století bojoval. „Mír v Evropě není žádnou samozřejmostí! Na to se často zapomíná, když se diskutuje o aktuálních výzvách Evropské unie.“ Při takových slovech se každý z nás cítil více než osloven. Stejně zajímavá byla přednáška slovenského spisovatele Michala Hvoreckého, který každého z nás vybídnul k aktivnímu dobrovolnému angažování se ve svém regionu. Pan Hvorecký věnoval svůj život literatuře a vyzdvihl význam multikulturní a vícejazyčné tradice pro středoevropskou identitu.  

Po přednáškách jsme mohli inspirativní slova převést do praxe a to při mnoha workoshopech. Mimo nacionálních a regionálních identit, jež jsou v Evropě velice výstižné, jsme si také vytičili cíl, definovat nadnacionální, evropskou, identitu. Protože jsme tvořili mezinárodní skupinu, mohli jsme si vzájemně vyměnit názory, co pro nás znamená být Evropan. Byl jsem sám positivně překvapen, jak se kultury ve Střední Evropě ovlivňovaly a jak mnoho společného toho v těchto regionech existuje.

Unie evropských států byla v poválečném čase postavena na hodnotách míru a usmíření. To nás učí také Ježíš, který nás se svým Otcem svoji smrtí smířil, na což jsme společně vzpomínali na liturgické oslavě. Velikonoční utrpení představuje sice velký smutek, po kterém však vždy následuje radost ze znovuzrozenéní Páně. Tuto radost jsme mohli o Velikonoční neděli projevit neobvyklým způsobem, kdy jsme celé setkání zakončili slavnostním večerním bálem.

„V  rozmanitosti sjednoceni“ zní motto Evropské Unie. Klášter Niederalteich mi v paměti hluboce zůstává jako příklad toho, jak lze rozmanitost zažít. Toto místo na Dunaji, druhé nejdelší řece Evropy, jenž spojuje mnoho evropských měst, leží blízko hranice germánského a slovanského jazykového prostoru a spojuje jak římskou tak byzantskou spiritualitu. Úspěšná integrace však nebude dosažena jednotvárností, nýbrž zachováním vlastní kultury, spojené s upřímným zájmen, s respektem poznat i kultury jiné.

                                                                                                                                          Peter Hospodár

 

 


###FOOTER###